Když nastane čas dovolených, každý z nás řeší především, zda se na cestu vypravit svým vlastním automobilem nebo autobusem, abychom se co nejpohodlněji a nejpříjemněji dostali do vytouženého cíle . Stejně jako výborné cestování si ale představujeme i luxusní zážitky, vždyť jsme do tohoto očekávání vložili nemalé finance.
Dovolená zajištěná u cestovní kanceláře předpokládá znát určitá nedorozumění, která mezi cestovkou a klienty někdy vyústí až v použití bojových prostředků, jenž se neštítí ani jedna strana použít. Cestovky slibují něco, co v reálu vypadá potom úplně jinak a klienti se snaží získat za každou cenu finanční odškodnění. A nejsme daleko od toho, proč vznikl výraz REKLAMAČNÍ TURISTÉ.
NEMAJETKOVÁ ÚJMA
V občanském zákoníku se objevilo už před několika lety ustanovení o zodpovědnosti cestovních kanceláří za psychickou újmu turistů z dovolené. A tak zklamání z nedostatků, které se na dovolené vyskytnou, lze reklamovat a domáhat se za způsobený stres kompenzace. Proto někteří dovolenkáři místo toho, aby se snažili si zasloužené volno co nejvíce užít, pátrají a sbírají důkazy o všem, co nevypadá a nefunguje tak, jak jim bylo přislíbeno a jak si představovali.
NEJČASTĚJŠÍ STÍŽNOSTI
Je to opravdu k vzteku, když vám cestovní agentura v katalogu prezentovala, že hotel je sice blízko moře, ale nedodala již, že pláž vhodná ke koupání o půl kilometru dál. Ale stěžovat si na to, že v moři byly příliš velké vlny, Turci neuměli česky a v koupelně neodtékala voda dostatečně rychle? Činnost reklamačních turistů je často značně přehnaná, i když druhá strana je často vyvažuje tím, že dává podnět ke stížnostem oprávněným.
Mezi ty nejčastější patří:
· ubytování klientů v jiném hotelu než měli být
· v hotelu byla špína a nedostatečně se uklízelo
· jídlo bylo jednotvárné nebo dokonce zkažené