Husákovy děti musely znát násobilku zpaměti. Z cizích jazyků se ve škole učila snad jen ruština. Na referáty nebo čtenářské deníky se musela přečíst spousta knih a cestopisů a pěkně ručně přepsat do deníku nebo vytvořit článek na referát.
Faktem je, že gramatiku díky tomu měly v malíku a uměly rychle počítat. Ze spousty nadrcených informací a přečtených knih mnohdy čerpají do dneška.
Dnešní žáci nemusí sypat násobky čísel zpaměti. Na výuku cizích jazyků je kladen větší důraz. Informace na referáty a do čtenářských deníků se dají bezpracně stáhnout z internetu. Zdá se to být jako výhoda, ale může to být i naopak. V množství informací na webu se dá těžko vyznat a najít podložená fakta, která studenti jen opíší, ale nezapamatují si. Tím, že už tolik nečtou ani nepíšou, nerozvíjí smysl pro gramatiku, nejsou zvyklí na práci s textem a mají velké problémy u maturit.
Nespornou výhodou je výuka cizích jazyků už od útlého věku, kdy se cizí řeč snáze učí. Děti se bez problémů domluví v zahraničí a často lépe než rodiče. V dalším studiu nebo profesním životě je jazyková znalost velkým plusem.
V módě tenkrát nebyl moc výběr. Když některá dívka měla lepší kousek, třeba i ušitý podle Burdy, všechny ostatní jí záviděly a toužily si jej vyzkoušet. Potom se nešetřilo lichotkami, jak moc ten model komu sluší. Do školy se chodilo ve slušivém tesilu nebo dederonových halenkách a krimplenových sukních.
Dnes v odívání převládají příjemné přírodní materiály. V obchodech se dá běžně sehnat oblečení různých módních značek.
Dříve se móda moc neřešila, všichni byli oblečení podobně. Dnes je móda ve škole tématem číslo 1. Dívky se posuzují podle toho, co mají na sobě a jak dokonalý mají make-up. V touze po dokonalosti také mnoho mladých lidí trpí poruchou příjmu potravy ve snaze mít skvělou postavu.
Moc zájmových kroužků tenkrát nebylo. Chodilo se hlavně do „Pionýra“, kde se sice muselo povinně projít socialistickou osvětou, ale potom se dělaly zajímavé výtvory a chodilo se na pěší túry. Volný čas tenkrát děti většinou trávily na ulici. Jezdilo se na kolech, běhalo v lese a hrály různé hry, odkoukané v TJ. Přirozeným pohybem děti získávaly dobrou fyzičku a v partě se učily komunikovat a vytvářet opravdová přátelství.
Dnes děti mohou navštěvovat nepřeberné množství zájmových kroužků. Ovšem pokud mají jejich rodiče dost financí nebo bydlí ve městě. Na ulici už se neschází celá parta z okolních domů, nehrají se hry. Jít do lesa stavět chatrč už nikoho nenapadne. Děti si staví luxusní domy na svých počítačích a v prostředí počítačové hry si také vytvářejí imaginární přátele. S těmi skutečnými se moc neschází. Je zvykem komunikovat na sociálních sítích bez přímého kontaktu. Tímto způsobem se ovšem nikdo nenaučí „vymezit si své místo na slunci a otrkat se“. Ale faktem je, že se tak dá udržet přátelství na dálku, vzniklá třeba na táboře.
Dnešní děti se oblékají a komunikují jinak, snaží se obstát ve své době stejně, jako se snažily Husákovy děti obstát v té své.
Dnešní mládež versus Husákovy děti
